Miloslav Müller

Miloslav MüllerRNDr. Miloslav Müller, Ph.D., 34 let, hydrometeorolog, vysokoškolský učitel
kompetence: sociální věci, rodinná politika, životní prostředí

Blízkost místo anonymity

Vím, jak vznikají katastrofální povodně i sociálně-patologické jevy. V obou případech je nejúčinnější zbraní prevence. Na osamělost, na problémy mladých rodin i starosti seniorů v anonymním velkoměstě platí osobní přístup, dobrovolnická práce a mezigenerační kontakty. Mám s tím zkušenost ze skautského oddílu Protěž, z vršovické farnosti i z Karlovy univerzity. Umím dát lidi dohromady - abychom byli ve svém městě více doma.

Váš Míla Müller

Představujeme

Co přivede mladého člověka do politické strany? Proč je základem kvalitní politiky dobrá komunální politika? Čím jsou nejvíce ohroženi lidé ve městech? A kdo řekl a proč bychom si měli pamatovat větu: „Svět nebude souzen pro zločiny zlých, ale za hrozivé mlčení těch dobrých.“

Lidé mají k politice různý vztah: jsou znechucení, lhostejní, opatrně se zajímají a někdy i silně angažují. Co přivedlo Vás do politické strany?

Odpovím zdánlivě paradoxně: Protože se nám narodil syn. Být otcem znamená dát dítěti život, setrvávat v jeho blízkosti a starat se o to, aby měl vše potřebné – a já jsem vděčný za každou společnou chvíli. Avšak odpovědnost nekončí u dveří bytu. Dítě bude vyrůstat do světa, který nemá předem určenou podobu, ale vytváří se naší aktivitou – ačkoli naše síly jsou strašně omezené. Připomínám si slova Martina Luthera Kinga: „Svět nebude souzen pro zločiny zlých, ale za hrozivé mlčení těch dobrých.“ Nevím, jestli jsem opravdu dobrý, ale snažím se o to, a chci tudíž přijmout i spoluodpovědnost za svět kolem sebe. S druhými se jistě můžu stýkat i v rámci skautu nebo farnosti, ale to jsou ohraničená prostředí. Oproti tomu politická strana operuje ve veřejném prostoru. Hledal jsem stranu, jejichž východiska by mi byla blízká, a vyšla mi KDU-ČSL. Vyhovuje mi její středovost: spojení úcty k tradičním hodnotám a snah o hospodářskou prosperitu se silným sociálním cítěním.

Jakému problému ve společnosti, ve svém městě či okolí bychom se podle Vás měli přednostně věnovat?

Základním obsahem politiky je podle mě politika komunální. Platí také, že trvale má možnost mluvit do vrcholné politiky pouze ta strana, která si důvěru vybuduje nasazením na komunální úrovni. Politici například často investují nemalé prostředky do nových projektů – „pomníčků“, aby bylo vidět, že vytvořili něco nového. Vzhledem k prudkému rozvoji Vršovic před 100 lety ale existuje řada věcí (např. vodovodní systém), které jsou značně zchátralé, i když zatím jakžtakž fungují. Moudrý politik dá přednost obnově těchto zásadních systémů před navenek líbivými projekty. Musíme o tom přesvědčit i naše spoluobčany. Druhou palčivou oblastí je lidská samota. Pro mě je naprostým základem, že jsem zapojen do funkční, laskavé rodiny, okruhu kvalitních přátel a velmi přátelského farního prostředí. Jsou ale lidé, kteří takové štěstí nemají. Obec by měla pomáhat jejich samotu rozbíjet, protože to je podle mého názoru nejúčinnější forma prevence sociálně-patologických jevů. Něco může dělat obec sama, opřít se však může o nejrůznější občanské iniciativy, které by měla podporovat.

Jaká oblast veřejného života je Vám nejbližší a vidíte v ní nějaký cíl, jehož bychom měli dosáhnout?

Blíže se zajímám o problémy školství a vědy, související s mou profesí. Posláním KDU-ČSL by tu mělo být úsilí o kvalitu. A ke kvalitě patří i určité nároky na ty, kdo se výchovy a vzdělávání účastní. Za prospěšná, i když asi nepopulární, opatření považuji třeba státní maturity, jejichž součástí by byla zkouška z cizího jazyka a matematiky, dále zachování přijímacích zkoušek na vysoké školy a zavedení motivačního školného. Jsem pro povzbuzující, nikoli blokující školné: peníze nesmějí být překážkou na cestě ke vzdělání.

Kdo z politiků je pro Vás inspirací a proč?

Velcí křesťansko-demokratičtí politici poválečné éry, především Konrad Adenauer. Pro Německo bylo velkým darem, že se do jeho čela dostal člověk žijící svou vírou. Adenauer je mementem i pro nás: naše úloha nespočívá jenom ve vytváření šťastných rodin. Fascinuje mě, jak sebevědomou politiku v době totálního rozkladu své země dokázal dělat. A z české perspektivy oceňuji, že většinu svého národa přesvědčil o možnosti postavit politiku na křesťanských základech.

Ve stručnosti...

Mgr. Miloslav Müller, Ph.D. (* 1976), člen vršovické místní organizace, náhradní delegát Pražské městské konference KDU-ČSL (od r. 2007).

Narodil se ve Vršovicích v katolické rodině: jeden dědeček byl významný představitel meziválečného Sdružení katolické mládeže a člen ČSL a druhý působil dvě desetiletí jako tajný spolupracovník kardinála Tomáška, jemuž pomáhal s kontakty na nekatolické církve. Po maturitě na Gymnáziu v Ohradní (Praha 4) absolvoval M. Müller jednoroční Teologický konvikt KTF UK v Litoměřicích, ve studiích v kněžském semináři ale nepokračoval. Po civilní vojenské službě u salesiánů v Praze-Kobylisích studoval v letech 1997–2002 geografii a historii na Přírodovědecké a Filozofické fakultě UK. Od r. 2002 dosud pracuje jako odborný pracovník v oddělení meteorologie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, od r. 2007 působí jako odborný asistent na katedře fyzické geografie a geoekologie PřF UK. Jeho specializací je hydrometeorologie, ve své doktorské práci se zabýval mj. katastrofálními povodněmi z r. 2002.

Výrazně se angažuje i ve vršovické farnosti: jako člen její pastorační rady (od r. 2005) a hlavní redaktor farního zpravodaje Svatováclavská vinice (od podzimu 2007). Skaut, ženatý, otec jednoho syna...