Význam bolesti a oběti

Úvahy o morálce je velmi snadné přejít jako pouhé moralizování. Zapomínáme přitom, že všechny úvahy – o ekonomice, právu, zdravotnictví či školství – jsou rovněž pouhou teorií, ale každá teorie je pro praxi potřebná, nezbytně ji doprovází a záleží jen na nás, nakolik z praxe vychází a dokáže jí být inspirací. Platí to i pro oblast morálky.

Nedávné Velikonoce byly pro nás všechny opět příležitostí o morálce uvažovat. Neznamená to, že by morálka byla pouze něčím svátečním, ale dá se říci, že sváteční dny, jejich atmosféra i vědomí jejich kořenů tvoří pro takové úvahy vhodný prostor. Velikonoční čas dává dnešku mimo jiné dva náměty k přemýšlení: nad významem bolesti a oběti v lidském životě. Toužíme po příjemných věcech a šťastném životě, a snažíme se proto bolesti vyhnout a místo přinášení obětí raději prožíváme vítězství. Člověk se však nenarodil k tomu, aby před smrtí sčítal svá vítězství. K pocitu, že žil naplno, potřebuje vědomí toho, co učinil pro druhé.