Dali si přednost aneb Politická jízda zastupitelů ODS

„Vedoucí úloha“ jedné strany

Ve volbách do zastupitelstva městské části Praha 10 v říjnu 2006 získalo významnější počet hlasů – přes 20 000 – celkem pět stran: ODS, ČSSD, SZ, KSČM a Koalice pro Prahu 10 (KDU-ČSL s Evropskými demokraty). Do zastupitelstva se ale dostaly jen první čtyři. Jak to? Od podzimu 2006 v Praze 10 nestačí, aby strana nebo politické uskupení dosáhly ve volbách 5, 6, ba dokonce ani 7,5 procenta. Proč? Převahou ODS a za tichého přihlížení ostatních byl – podle všech náznaků účelově – ve stodvacetitisícovém obvodu snížen počet zastupitelů na 36. Při 4 volebních obvodech v Praze 10 to znamená, že jeden zastupitel potřebuje ke zvolení nejméně 8%, což je téměř dvojnásobek hranice ke vstupu do Poslanecké sněmovny. Přepočítávací metody dané volebním zákonem pak výsledek ještě "upravují".

Je to pro nás občany dobře, anebo špatně? Pro ANO mluví zdánlivě dvě věci: Je to efektivní („méně lidí se rychleji domluví“) a legální (umožňuje to stávající volební systém). Co všechno je argumentem pro NE? Do menšího počtu rukou se soustřeďuje větší moc. Jde o nepřímou úměru, jejíž důsledky jsou pro kvalitu (nejen pražské) demokracie nedobré a někdy přímo devastující. Ukazuje se, že jednoznačná převaha ústí v drtivé diktování a bezohlednost vůči druhým, na prvním místě vůči občanům. Pro ODS z těsně nadpolovičního vítězství vyplývá dvojtřetinové vládnutí a jednobarevné řízení komisí rady městské části. Matematicky: 1/2 = 2/3 = 1. Nevěříte? Ale ano: Tato strana získala 170 tisíc z celkového možného počtu 310 tisíc hlasů, tedy 24 z 36 mandátů a většinu v 9 z 10 komisí řešících konkrétní problémy města.

„Rozděl a panuj!“ v Praze 10

Zastupitelé ODS (bohužel i za tiché asistence ostatních stran) v Praze 10 kupí funkce. Všechna místa v příslušných komisích si místo odborníků rozdělili zastupitelé. Zákon o hlavním městě Praze přitom stanoví, že pouze předseda komise musí být zastupitel. Členové jsou zpravidla z 50% zastupitelé a z 50% odborníci z řad příslušných profesí a zainteresovaných občanských sdružení. Kolik dobrých lékařů a učitelů, kolik schopných stavebních inženýrů a památkářů, kolik odborníků na daně, územní plánování a ochranu životního prostředí zasedlo v komisích rady města? A kolik jich „přátelský úřad“ Prahy 10 oslovil? Realita: Veškerá moc – a s tím spojená, patřičně navrstvená odměna – patří zastupitelům. Protestujeme především proti vršení funkcí některých zastupitelů!

Odvahu!

Křičet „Jak jsme/jste to volili?“ nemá cenu. My občané musíme sami zvednout hlavu, klást si kritické otázky. Pokud něco shledáme špatným, přemýšlejme o alternativách, otevírejme druhým oči, nekývejme, nebuďme lhostejní. Proč vlastně? Především proto, že naše demokracie není ještě zdaleka dospělá. Nejsme zatím schopni účinně kontrolovat ty, kdo z demokracie jen těží, ale nic jí nedávají.

KDU-ČSL se už teď zavázala, že její zastupitelé po příštích volbách rozdělí „svá“ místa v komisích podle odbornosti, a ne podle postavení v stranické hierarchii. Chceme jen to, co je samozřejmé a přirozené jinde: například Praha 4 má v 21 komisích 51 nezastupitelů-odborníků. Běžné je to tam, kde si lidé více vidí do tváře. U nás se dotyční schovávají za drahé billboardy (z peněz daňových poplatníků) nebo za (nikdy nezaplacené) sebepropagační texty v radničních novinách. Dali sami sobě přednost? Postavme jim do cesty značku STOP!

Karel Duchek, Pavel Mareš